Blahoslavená, která jsi uvěřila

Včera přišel podnět:  zastavit se nad tajemstvím Navštívení... Okouzlilo mě a tady je, co mi přineslo....

 

 

 

Blahoslavená, která jsi uvěřila...

(meditace nad Tajemstvím Zvěstování a Navštívení) 

 

Když jste se setkaly

bylo to veliké

a prosté

Dvě ženy

které čekají děťátko.

Nic zvláštního se nedělo

a slunce jako vždy i dnes

svítilo na obloze

ovce se šly pást

A dole u studny

ženy nabíraly vodu

a klábosily..

 

Ale Ty jsi spěchala

i když bylo vše takové všední

tak jak to bývá:

teplý a pokojný den

utkaný z tisíce maličkostí

Ty jsi spěchala

Ten Proud někde v Tobě ukrytý

Tě hnal

a Tys možná tušila

že teď už nic nebude jako dřív

Vydaná tomu Prameni,

který tryskal z Tebe

od té chvíle,

kdy vstoupil..

  

gh

 

Bylo to krásné,

když přišel

Tolik světla

a Lásky

že Tvoje srdce se zdálo být malé

Nepatrné

pro tu Přemíru

A bylo toho víc, než se dá pojmout

Bylo toho víc

neboť chtěla přetékat..

A tu Hloubku nikdo nedohlédne

Hlubina, která tryská

a nic by nebylo

bez Ní..

 

Bylo to krásné

a Ty jsi souhlasila..

a ten Pramen tryskal ve Tvém lůně

a ve Tvých očích se zatřpytil

 

gh

 

A najednou ticho.

Ticho pokojné

a nějak všední

Vše jako dřív

a celé jinak.

V té hloubce tichý Pramen

 

Opravdu je tam?

 

A ON, tichý a pokojný

Který všechno dává

sám darovaný

Očekával Tvůj dar

 

A Ty ses odhodlala

Vždyť ON jediný

nemůže klamat

Co vlastně mohu dát?

A nalezla jsi jiný pramen

ve svém srdci

(který nemohl nežít z té Hlubiny)

a ten jsi Mu chtěla darovat

Ten pramen

Tě vytrhl ze země

a opřel Tě o Něj Samotného..

Teď každý nový den

Tě láska nutí

ráno vstát

a čistit ho,

aby zůstal průzračný a čistý

 

gh

 

A vše bylo stále tiché

ale pokojné

a beze strachu

Neboť od té chvíle, kdy jsi MU uvěřila

nebylo proč se znepokojovat

Už jsi nebyla jen Ty a Tvoje nepatrnost

byl tu ON

ve své velikosti ukrytý v Tvém lůně

ano, byl tu

a nevolal a nekřičel

Tichý a pokojný

Ale už nebylo třeba vidět ani slyšet

Byl tady

protože Ti to řekl..

 

To On Tě teď nesl

do Judských hor

a Ty ses těšila na setkání

krásné lidské setkání

obyčejné

a přitom hluboké setkání těch,

kterých se dotkl Pán

A všechno bylo všední

a Ty sis připadala

snad ještě obyčejnější než dřív,

tiše schoulená v koutku svého srdce

kde vše patřilo už jen JEMU..

 

A myslela sis:

když ON se ukrývá

snad i já Ho mohu skrýt -

Obyčejná dívka jako dřív

Ale ten Proud,

ta záře Tvým očím ukrytá,

nemohl netryskat:

Žena i dítě žasnou

(teď už také je uchvátil)

 

Ty celá, to už byl ON

(a konečně TY)

ON, který si Tě vzal

a spěchal do těch hor..

V nezkrotné touze dávat se

a být nám blíž

 

Úžas a Radost,

třpytivá a neuchopitelná

prýštila z Tebe

a Tys nemohla nezpívat

Vždyť nemůže nezpívat ten,

který poznal Lásku.

 

(Asaviben)