Nebudete-li jako děti...
" Tím, že se stal malým a něžným dítětem, volá k nám: "Důvěru! Důvěrnost! Nemějte ze mne strach! Pojďte ke mně! Nebojte se! Nebuďte tak bázliví před něžným dítětem, které se na vás usmívá a natahuje k vám ruce. Je vaším Bohem, ale je plno laskavostí a úsměvu... Buďte něžnost, láska a důvěra sama..." (bratr Karel Ježíšův - Charles de Foucauld, Duchovní spisy)
Svatá Terezička se ptala, proč jsou všude kříže, ale Betlémské jesle se vystavují pouze o Vánocích. Kříž je naše spása, v něm Kristovo Božství a zároveň chudoba, pokora a ponížení byly vyvýšeny. Všem na oči. Ježíš vzal na sebe naše hříchy a všichni to viděli. když vztyčovali kříž, nevěděli, že vztyčují KŘÍŽ ŽIVOTA. Ale před tím, než řekli "Dokonáno jest" žil náš Pán Ježíš skrytě, v Nazaretské dílně. O Jeho Božství věděla snad jen Maria s Josefem (a Alžběta se Zachariášem). Byl obyčejným dítětem, tak obyčejným, že se dokonce obyčejně ztratil rodičům. A jestliže my máme být jako děti, musíme si neustále připomínat Ježíšovo dětství, pokornou poslušnost Boha, jeho nemohoucnost, kterou na sebe dobrovolně vzal všemohoucí.
Carlo Caretto vysvětluje v Dopisech z pouště: Ježíš mohl stavět nemocnice, školy, uzdravit všechny nemocné, nasytit všechny hladové, utišit všechny spory...pro Boha není nic nemožného. On si ale vybral to nejtěžší - bere na sebe úděl člověka, stává se jedním z nás. Bere na sebe všechny naše zkoušky, těžkosi i opuštěnost člověka. Aby nás obrátil "zevnitř". Záleží mu na každém jednotlivci. Tak i malé sestry a bratři se stávají jedním z lidí a přijímají na sebe úděl těch nejchudších z nejchudších. Přijímají bezmocnost malého dítěte, neschopného sebemenšího úsilí, bezmocnost zmítající se duše, která je závislá jen na nebeském Tatínkovi.
"Z přemíry lásky chtěl Kristus, Syn Boží, projít stavem bezmocnosti maličkého dítěte, jediným stavem, který vydává lidskou bytost do rukou druhých v úplné odevzdanosti....V této bezmocnosti se dítě stále obrací ke svému otci. Je příliš slabé a příliš malé, aby mělo svou vlastní vůli, a nemá jinou vůli, než vůli svého Otce. Má k němu dojemnou důvěru." (M.s.Magdaléna Ježíšova) Jestliže se tedy zřekneme své vlastní vůle, budeme si moci se sv.Pavlem říct : "Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus."
"Nebudete - li jako děti, nevejdete do království nebeského." (Mt, 13,3)
"Příliš často je zapomíná, že tento stav duchovního dětství není vyhrazen jen několika duším. Stal se závazným od té chvíle, kdy milovaný Pán vzal za ruku malé dítě, postavil ho uprostřed velkých a řekl: Nebudete-li jako děti, nevejdete do nebeského království." Neřekl nebudete mít vybrané místo, nýbrž NEVEJDETE do mého království."(M.s.Magdaléna Ježíšova)
"Kéž nejsem pro Boha nikdy dospělá." (sv. Terezka z Lisieux)
J. Vanier píše ve své knize "Překročit práh naděje", že naším darem pro společenství není ani tak naše síla, jako naše slabost...
Často se stává, že nás naše silné stránky spíš od druhých oddělují... Ale když mluvíme o svých slabostech, když je s láskou přijímáme, když se nebojíme toho, že je duzí uvidí - a je to těžké, protože jsme v nich tolik zranitelní, nalezneme v nich místo, kde jsme si všichni moc blízko... Pak i ten druhý může najít odvahu svěřit se se svými boji a prohrami...
Vždyť nesvědčíme o sobě, ale o Boží lásce...
Přesně tak :-) Když se mi nedaří nebo nejsem schopna něco udělat či zařídit nebo když jsem nemocná, má slabost mě učí pokoře před Pánem. Ostatní (a i já sama na sebe)se na mě začnou dívat ne jako na schopnou,ale na naprosto neschopnou,avšak stále milovanou Pánem. Otec Romuald nám jednou říkal,že člověk má své chyby a slabosti,ale když odejde,měl by po něm zůstat Kristus. Krista by měl rozdávat.V něm jsme silní.A můžeme děkovat za to,že jsme sami neschopní,protože pak umožníme Kristu,aby konal prostřednictvím nás.
Pak se nemusíme bát říct ano i na náročné úkoly. To Mariino ANO může vstoupit i do nás. I když Boha nemiluji, i když nejsem schopna obětí,i když si nezasloužím být ani prachem na Ježíšových nohou... teď už mu říkám ano na každou výzvu,protože ON mi pomůže. On mi dá Lásku,abych byla nástrojem Jeho milování, on mi dá sílu snášet těžkosti,on mi poradí,jak se zachovat...
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.